Na jaře roku 1914 vzniklo v Chrudimi stálé kino. V té době době ve školách a na úřadech visely portréty císaře Františka Josefa I., Ferdinand d’Este se těšil pevnému zdraví a celá ta doba s odstupem času působí jako idylka. Kinu se říkalo biograf či kinematograf a filmová představení patřila do stejné kategorie, jako vystoupení kejklířů, komediantů a cirkusáků. Světu módy a umění vládla secese, automobily byly vzácné a filmy černobílé a němé. Od těchto časů se mnohé změnilo. Císaře i s mocnářstvím odvál čas, osud Ferdinanda d’Este je notoricky znám, auta se stala metlou lidstva a kina se změnila na multiplexy. Jak si chrudimské kino vedlo ve víru událostí, politických změn a převratného technického vývoje během uplynulého století a co se událo v kinematografii? Přijďte si tuto historii připomenout do sálu, kde již celých sto let mihotavé obrazy vykouzlují úsměv, napětí i hrůzu, sympatie či nenávist, jimiž filmoví fanoušci provázejí své virtuální hrdiny na filmovém plátně.

Hledat

Sto let chrudimského kina