Zdeněk Mézl a Ex libris

výstava
Datum: Pondělí 1. září 2014 v 09:00 hodin
Místo: Muzeum barokních soch

Návštěva u Mistra

Výstava přední osobnosti světového dřevorytu

Výstava se koná v Muzeu barokních soch do 5. října 2014 při příležitosti Sjezdu sběratelů a přátel Ex libris a XIV. Trienále českého ex libris v Chrudimi a významného životní jubilea Zdeňka Mézla.

Zdeněk Mézl se narodil 31. října 1934 v Praze. Studoval v letech 1949 –1953 u prof. Vodrážky na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze, nato v letech 1953 – 1956
u prof. Vladimíra Pukla na pražské Akademii výtvarných umění. Studium přerušil jednoročním studijním pobytem na sofijské Akademii (Bulharsko). Po návratu do Prahy dokončuje studium u prof. Vladimíra Silovského v roce 1960. Již na Akademii se Zdeněk Mézl pouští do prvních ilustračních pokusů v technice dřevorytu, která jej pak provází celý život.

Zdeněk Mézl dokonale ovládl materiál i techniku dřevorytu a ve svých grafických listech a ilustracích uplatňuje smysl pro jasnou a přehlednou siluetu, vyplněnou často až miniaturně chápanými detaily, smysl pro jednoduché, lapidární vyjádření děje. A úsměvný pohled na svět. Někdy laskavý, jindy ironický.

Mézl sám sebe označuje za kritického realistu – je mu blízký Hieronymus Bosch
a Francisco de Goya. Volné tvorbě se věnuje po obdobích vyplněných bohatou činností ilustrátorskou. Jako ilustrátor se po svém se postupně vypořádal jak
s antickými bájemi, tak s Jaroslavem Haškem, Ezopovými bajkami, Danteho Peklem ... Vybírá si autory, kteří mu umožňují ironizující nadsázku.

Virtuózní řemeslná zručnost umožňuje pak autorův rozkyv od úmyslně a vědomě primitivního výrazu až po zcela perfektní rytecký projev. Osobnost Zdeňka Mézla je osobností vyjímečnou. Skromný a nenápadný, netouží po poctách a uznáních. Člověk pilný, duše neklidná a stále něco zkoušející. Miluje příběhy. Je vypravěčem, který vidí své bližní v minulosti i současnosti se všemi jejich chybami a směšnostmi.

Během své dosavadní kariéry ilustroval více než 70 knih, vytvořil tři poštovní známky a řadu svébytných grafických listů, obrazů a plastik. Celkem za svůj dosavadní život rydlem ztvárnil 170 000 čtverečních centimetrů zimostrázových a hruškových desek.